Přidat názor k článku Jak jsme si (ne)vybrali mateřskou školu

Pracovala jsem ve skolce v Irsku - pocty byly jedna ucitelka na osm deti nad tri roky, jedna na sest v kategorii 1.5 - 3 roky az po tri miminka na jednu...pokud se slo ven, jeste se to snizovalo, pak byla v predskolacich jedna ucitelka na ctyri...otazka druha ovsem byla, jestli se to dodrzovalo, ze...
Nutno ale rict, ze ven se moc nechodilo, o prochazkach jak je kazdodennim zvykem v CR, si tady deti muzou nechat jenom zdat. Chodili jsme jenom na skolkove hriste vylozene tartanem, s bezpecnou prolizackou, kde decka tak maximalne jezdily na trojkolkach dokolecka dokola...Pokud uz se nejaka "outdoor akce" konala, pak za "mimoradnych" bezpecnostnich opatreni, za ktere by se nemuseli stydet organizatori statnich navstev...docela nuda...a protoze, jak uz tady nekolik lidi podotklo, s prckama nikdy nevite dne ani hodiny, vetsinou se stejne neco nezvladlo a o to vetsi prusvih to byl...
Tolik se mi styskalo po skolicce v Cechach, kde jsme s detma chodili (mekke i je tam zamerne, meli jsme stesti i na chlapy vychovatele:-) ) na exkurze, vylety, lyzovat, plavat...
Nicmene i pri dokonale organizaci je to preci jen porad riziko, detatka jsou nekdy nevypocitatelna a nahody jsou blbci:-))