Přidat názor k článku Cestování bez hranic

Taky moc rádi se synem (6) od malička cestujeme. Od loňska jsme zařadili i hrady - prohlídky si zpestříme tak, že si (samozřejmě šeptem v pozadí, abychom nerušili) v každé místnosti řekneme, co se nám tam líbí a co bychom tam dělali, případně "přetlumočím do srozumitelna" něco zajímavého z výkladu. Letos se Kevíkovi třeba moc líbila psí kuchyně v Třeboni a když jsme jednou projížděli obcí Kámen, sám si vydupal, že půjdeme na prohlídku. Na Červené Lhotě jsme zase vyhlíželi Zlatovlásku - řekli jsme si, že ted už z ní je určitě babička, a podržte se, opravdu jsme potkali takovou tu krásnou "pohádkovou" babičku. Kevík skákal nadšením, že to byla určitě ona. V Jižních Čechách jsme zakoupili pas a vandrovní knížku a používáme je nejen na památky v JČ, ale v celé republice. Kevík se vždycky těší na razítko a na pohled, na který mu napíšu zážitky, které mi nadiktuje, a pak si to založí do zvláštních desek. Myslím, že jednou budeme mít všichni prima vzpomínky.
Cestování zdar, s dětmi zvlášť!