Přidat názor k článku O Duchnovi, Pérákovi a józe pro děti

Mily Jirko,
nejprve bych chtela za tyhle rodinne stranky podekovat. Skutecne asi patri k mym nejoblibenejsim...jsem sama s petiletou holcickou, mama bydli daleko, ostatni pribuzni jakbysmet a stejne stare kamaradky se spise venuji praci nebo skole {i kdyz to ja oboji musim taky}. Proto jsem rada, ze existuje misto, kde se muzu dozvedet neco o detech, jejich vychove, vnitrnim svete, vztazich, vetsinou moc zajimavou a poutavou formou {oblibene mam zejmena Magdiny fejetony a odborne prejate clanky z casopisu - treba Psychologii z Portalu jsem si diky Vam objednala a urcite mi "siri obzor"}. Ale i diskuzni fora jsou prospesna...jeden problem a tolik uhlu pohledu...
Tak.... a v neposledni rade velmi ocenuji neco jako " tusene krestanske pozadi" Vaseho serveru...jsem rada, ze se zamyslite nad tim, jake oblasti k Vam treba nepasuji, co byste zverejnovat nechteli a ptate se na to sve ctenarske obce... Cetla jsem clanek pani Souradove a ac zcela jiste ne vlazna katolicka {to je tedy formulace :-} v nem nic zavadneho nespatruji...cviceni je cviceni a duchovni zivot je vec jina. Ja vim, ze ze u jogy tyto dve oblasti mohou byt propojene {respektive ve vyssim stadiu rustu je to to ucel}, ale kdyz se deticky budou ucit spravne dychat, umet se uvolnit, ovladat se, zcela jiste se brana, kudy by mohlo vstoupit nejenom dobro, neotevre.
Jeste jednou diky,hodne dalsich uspechu,
Ivana