Přidat názor k článku Cestování bez hranic

No, já nevím, možná to bude tím, že je dcera ještě mělá, ale zatím mi víc vyhovuje tebou tak opovrhovaná "rutina": vstát, pohrát si, jít nakoupit, malou dát spát, mezitím uklidit a uvařit, vstane - nasvačit, jít ven - nejčastěji za barák kde je fotbalové hřiště a houpajdy - může tam běhat do aleluja a nebojím se o ni, domů na oběd, dát malou spát, a potom odpoledne jít třeba někam na návštěvu, nebo počkat na tátu a podniknout něco s ním - aby si malou taky užil, ale max. v 7 hodin být doma, protože malá je tak zralá na koupání, večeři a spaní.
Samozřejmě to není každý den, ale veškeré cestování je spojené s velkým plánováním (pro mě stresem) kdy bude malá unavená a chtít spát - v kočárku spinká málokdy a u babiček taky jen tak na 15 minut na půl oka, a cestování s unaveným dítětem fakt není zábava o které sním.
Navíc teď 3x do týdne ji musím dávat hlídat (manžel, babi, jesle) kvůli své práci, a to je pro mě taky stres - aby se všechno stihlo.
A pokud máme některý den vyloženě cestovací, druhý den jsme rozhodně doma, abychom se zregenerovaly.... Musím říct že například minulý víkend na chatě u známých byla pro mě makačka jako řemen - balení, vaření, hlídání, řešení spaní, ..... asi někdo řekne že jsem moc velká "cimprlína", ale ne všichni jsou na to holt stavění. Takže prosím neodsuzovat šmahem všechno, co dělají ostatní jinak než vy.