Název asi působí hodně nepatřičně vzhledem k tomu, jak lentilky vnímáme - viz článek, ale znám případ, kdy se čtyřletá (tedy dost velká!) holčička udusila tím, že ji lentilka zaskočila a pomoci nebylo! Velká tragédie z malého sladkého potěšení:-((( Lentilka je totiž hladká, tvrdá, není ji jak z krku vytáhnout. Trnu vždy, když vidím malého caparta v kočárku, který nemá šanci lentilku rozkousat, jak mu maminka dává lentilku do pusy s pocitem, že svému dítěti dává to nejlepší. Že by mu do té pusy patřilo spíš ovoce, je věc jiná, ale to riziko vdechnutí je fakt velké! Aktuálním toto téma pro mě v poslední době opět učinil můj syn, který mi předevčírem hlásil: "maminko, ve školce jsem dostal lentilku". Ví, že má lentilku hned rozkousat, ale i tak mi to nedá a ve školce se o tom zmíním. (Že nemám vůbec radost z toho, že ve školce děti dostávají bonbóny a ještě navíc za to, že jsou hodné, nemusím asi dodávat, ale to je na jiné psaní...třeba o tom, že v době, kdy dostat dítě do školky je zázrak - a ne proto, že bych spěchala do práce, ale proto že dítě školku pro svůj vývoj ve čtyřech letech fakt potřebuje, člověk bohužel "zkousne" mnohé... i bonbonky:-(
Předchozí