Myslím, že i kdyby rodič trávil se svým dítětem 24 hod. denně, nemůže mít nikdy jistotu, že se dítě bude vyvarovat drog. Tu totiž nemůže mít nikdo, jelikož záleží na mnoha okolnostech. Věřím, že jednou z nejdůležitějších věcí je, samozřejmě, mít na dítě čas a dostatečně se mu věnovat, ale také celkově dobrý vztah s rodiči a vzájemná důvěra. To, že jsou rodiče zaměstnáni neznamená, že dítě hned sáhne po drogách.
Pracovala jsem 2 roky na psychiatrii na odd. akutního příjmu, a děti, které měly problémy se závislostmi pocházely z různých poměrů. Ano, často na ně rodiče neměli čas - ale většinou to byly extrémy, kdy dítě mělo jen jednoho rodiče,který nestíhal, nebo rodiče podnikali a neměli vůbec žádný čas pro svého potomka a kompenzovali mu to penězi...tak různě. Nevěřím, že by nějaký půl úvazek nebo normální pracovní doba znemožnila rodičům mít čas na to si s dětmi hezky popovídat a strávit s nimi hezké chvíle, např. o víkendech.
Také jsme, ale měli klienty, kteří byli rodiči opečováváni, někdy až moc. Spousta mladých lidí, kteří mají problémy s drogami pochází z poměrů, které se zdají "normálními", kde se rodiče i snaží, a přesto problém vznikne.
Osobně si myslím, že vše by se mělo dělat s mírou. Pokud budu mít s dítětem hezký vztah a budeme si navzájem věřit, nemusím mu být přeci v patách 24 hod. denně. To si, spíše, myslím, že děti žene od rodičů pryč - neustálá kontrola kde, s kým, jak. Tím nechci říct, že by rodič neměl mít přehled, s kým jeho dítě tráví volný čas.
Osobně mám dceru velmi malou, čili se teprve uvidí, jestli zvolím správnou cestu. Věřím, že v dnešní době je velmi těžké dítě uchránit od různých "špatností", takže fandím všem, kdo se snaží s tím jakkoliv bojovat. Každý, ať zvolí svou metodu, toto je můj osobní názor.
Předchozí