Alčo, děkuji moc za Váš příspěvek, protože jsem si myslela že budu jediná, kdo se svým drobkem nemůže spát. Usnout s námi v naší posteli - nemožné - považuje to za hru a pořád je aktivní, i když je unavená jako kotě, leze, kutálí se, převaluje, máchá ručičkama nám do obličeje. Ve své postýlce usne bez velkých cirátů zhruba do čtvrt hodiny. Když si ji potom spící vezmeme k sobě (mívá v pokojíku zimu a teď se ještě netopí), tak se cca v 1 v noci vzbudí, začne se smát a povídat, tahá nás za vlasy a ruce abychom se vzbudili a hráli si s ní. Když je v postýlce v pokojíčku, spí celou noc - cca od 9 večer do půl osmé ráno (resp. nevyžaduje nás).
A ještě ad. intimní život rodičů. Omluvte mou realitou ubitou fantazii, ale opravdu si neumím představit intimnosti s prckem v posteli. A uspat ho v ní a potom se "romanticky" vyplížit do kuchyně jakožto jediné zbývající místnosti.... ne, nějak mi to hlava nebere, promiňte.
Předchozí