Přidat názor k článku Spát společně s miminkem?

Souhlasím skoro ve všem z Žabou - jen s tím rozdílem, že já dech malého drobečka (10 měsíců) fakt vnímám - když měl rýmu, skoro jsem nespala. Jinak moje záda už nejsou moje, jít v noci na záchod znamená lehce probudit manžela (už nám jednou prcek cestoval za mnou ven z postele), navíc náš drobeček prostě odmítá dudlík - takže nejenom že kojím, ale sloužím i k nočnímu občasnému dumlání - na "odpojení" čekám někdy dost dlouho. Ale přes to všechno si to spaní s broučkem užívám a manžel taky (ten možná víc než já, sex řešíme v jiné místnosti). Asi je důležité, jestli spaní s dítětem vyhovuje opravdu všem - mamince, tatínkovi i dítěti.
Je pravda, že občas, když řeknu, že malý spí s námi, se setkávám s nepochopením, ale je to individuální - navíc jako matka tří dětí si od okolí
(tchýně, vlastní rodiče, kamarádky atd.)do výchovy svých dětí nenechám moc mluvit. Období, kdy je dítě takhle milounké, netrvá věčně a občas při pohledu a poslechu svého staršího čtrnáctiletého synečka,bych to jeho "přítulné" období vrátila aspoň na chvilku zpátky.