Jsem v Londyne.
Ja jsem s detmi moc nespala, a pokud ano, tak vetsinou, kdyz byly nemocne. Musim rici ze za a) Jsem se nikdy vubec dobre nevyspala, jelikoz jsem se bala ze je bud zalehnu, nebo se prehreji
b) casto se mi zdalo, ze mam dite v posteli a s hruzou jsem si vzdy probudila a hledala dite pod perinou tim, ze jsem vzdy vyhazela celou postel a zdalo se mi, ze je nekde u nohou zakopnute a udusene, provazeno ukrutnym revem na sveho manzela, ze jsme udusili dite(zatimco si detatko hezky spinkalo ve sve vlastni postylce)
c) myslim, ze deti z toho take stastne nebyly, jelikoz se vzdy probudily uplne spocene, jelikoz maminka a tatinek jsou docela dobra kaminka.
Předchozí