Káťo, zdravím a přeji hezký slunečný den (aspoň tady v Budějicích svítí sluníčko). Musím říct, že nám tenthle stav vyhovuje a vždycky vyhovoval, i když, jak jsem uvedla, bych se kolikrát ráda k Ele přitulila. Stalo se, že jsem s ní při kojení usnula v posteli, ale po dvou hodinách mě probudilo mohutné tahání a mně došlo, že Ela byla celou dobu napojená na zdroj :-) Musela jsem se tomu smát. Pak ale putovala do své postýlky, protože bych jí jinak musela přenechat tu svou polovinu, a to jsem sobecky odmítla :-) Také doma často slyším, že bych měla dělat věci jinak a taky mě to štve a je mi to líto. Myslím si, že bychom měli dělat věci tak, jak cítíme samy, že je to pro nás správné. Ať už se to týká spaní s miminkem nebo třeba s jeho výživou. Jen mi pořád nejde do hlavy, jestli to naše dítě bude trpět pocity méněcennosti,když s námi samo dobrovolně nespí nebo jestli to mám brát jako projev silné osobnosti a vyspělosti jedince. To nám zřejmě ukáže čas :-) Tak pá a držte se. Alča
Předchozí