Dámy, nepřicházím se žádnou spásnou radou, ale postesknu si. Naše dcerka spala od návratu z porodnice denně od 20.00 do 05.00 hod v kuse. Přesně tak. Přes den pila po dvou hodinách, ovšem po kojeni zdřímla na 10 minut - sotva jsem si doběhla na WC... Kočárek bytostně nesnášela, oka v něm nezamhouřila. Takže malé byly 3 týdny a my s manželem jsem juchali na svatbě kamaráda od desíti večer do tří do rána. Nejdřív jsem byla za krkavčí, nekojící matku, ale nakonec všichni uvěřili, že malé opravdu nic neodpírám. Fakt je ten, že málo přibírala a v poradně se to moc nelíbilo, což o to, mně taky ne, ale co jsem měla dělat. Vzbudit ji nešlo, nepomáhalo ani šimrání, zvednutí z postýlky, chození, prostě nic. Takhle pohodově jsme si žili, kojily jsme do 1,5 roku a pak toho nechala, protože měla plno jiných věcí "na práci". No a teď to povzdechnutí: čekáme další mimi a mně je jasné, že nic tak pohodového se nemůže stát dvakrát jedné mamině. Tak uvidíme.
Předchozí