Přidat názor k článku Děti s televizí v pokojíčku hůře prospívají

Milá Lenko, pokud píšeš "výzkumy jsou v tomto nemilosrdné", pak tě prosím o zadání dostatečného kvanta odkazů na odborné práce, či alespˇoň jejich abstrakty k ověření. Vždy platilo a nadále platí, že jedna práce jako by nic neříkala. Až určitý počet stejně vypovídajícíh výzkůmu a to na reprezentativním vzorku může vydat jakési výsledky. Také je nutno dokonale analyzovat metodiku práce, neboť různé přístupy mohou vykazovat různé výslekdy.
Mimochodem píšeš že jsi psycholožka - inu název tvého příspěvku skutečně nevypovídá o tvých duševních kvalitách, odpusť, ale tato poznámka neměla zůstat nevyřčená. Je to tvůj názor. A ještě - jsem velice zvědavá, jaký budeš mít přístup tak za 10 let...
Mmch. nevím co je špatného na zvyku mít puštěnou televizi jen jako kulisu. Praktikuji to již velmi dlouhou dobu, stejně jako během celého VŠ studia, nijak to neomezilo výši mého IQ (někde mezi 130 a 140). Naopak se v takovémm prostředí lépe soustředím než v místě s absolutním klidem. Asi to neznáš... Cena rektora a cena Josefa Hlávky, které mi byly ještě za studií přiděleny snad naznačují, že jistých duševních kvalit bylo dosaženo. A mít zapnutou TV jen když se dívám - to by byla vypnutá stále, nedělá mi dobře na oči ji sledovat, následuje okamžitá bolest hlavy, takže dívání se téměř neznám. Ano, poslouchat to jistě, stále. Nejlépe se mi soustředí při naslouchání cca dvěma věcem současně. A sedět u Tv a jen se koukat, to už musí dávat něco opravdu - ano, dnes jsem se opravdu koukala na Velkou pardubickou, tam to na poslech není :-). Ale jinak - sedět a žehlit/ vařit /číst a překládat odborné texty/luštit sudoku - cokoli, ale zásadně u TV ještě něco dělat... Jinak je to ztracený čas...