Ahoj všem.
Tak jsem si zrovna dnes říkala, když Barča večer pláče k neutišení a musím ji sklidnit a na posteli ji uspat a pak ji dávám do postýlky, jestli to nebude do budoucna problém to odnaučit a tak jsem otevřela tento názor. Je ji 4,5 měsíců a začíná velmi dobře vědět co dělá, ale před usínací pláč nám trvá od narození je to nějaký její pořádný vybití a pak usne a tak si nemyslím, že tohle dělá z rozmaru jen mě žádá o pomoc už od začátku co ji mám.
Přiznám se, že spíme s dcerou také ,a řeknu to asi takhle, já nemám naprosto žádnou obavu o zalehnutí nikdy jsem neměla divoké spaní a ani tvrdý spánek a pak jsem Barču pořád sledovala jestli dýchá mám hrůzu z toho, že se udusí nebo přestane dýchat, a tak jsem skoro ani neopouštěla místnost prostě jsem byla uplně šílená a tak jsem si pořídila monitor dechu a už jsem spala klidně a začala zase žít a být normální a né vyšinutá matka, ale zase chápu, že když si někdo nevěří musí mít špatný pocit z miminka vedle hlavně aby mu neublízila.
Ale přiznám se tak za a) spaní s malou je super na mazlení spíme čelo na čelo ona to prostě miluje, a já také prostě si to strašně užívám a říkám si užij si to dokud to jde pak už třeba nebude takovej mazlík za b) začala jsem do dělat tak, že večer jsem ji sice uložila do postýlky a spinkala, ale už od prvního nočního kojení jsem ji nechávala u sebe, protože se tak dlouho kroutila prdíkama, pak zase to a ono a protože jsem byla už tak unavená z chození k postýlce mám ji sice hned vedle ale stačí to a za c) spaní s mímem je sice krásný a užívám si to ale nevyspím se tak dobře jako bez ní, protože nemám takového prostoru a malá se roztahuje, ale stejně jsem se nachytala že i přez to, že malá spinká v poho celou noc v postýlce tak si ji po dalším kojení dám do postele, abych se s ní pomazlila, protože to mám hrozně ráda tu její blízkost a jak si dává to čelíčko na mé a pak mi podává ručičku no prostě bych ji snědla láskou,a i když jsem ráno celá polámaná prostě si to užívám a aspoň dýl spinká když ví, že jsem vedle ní a nebo většinou dělám to, že si ji dám k sobě brzo ráno po kojení a tím se s ní pomazlím v noci se vyspím a spíme dýl no ideální.
Myslím si, že je to opravdu každého věc a na jednu stránku spaní i nespaní je v pořádku, vždyď jsou to naši drobečkové a tak to děláme jak to cítíme a tím, že někdo nespí s mímem v posteli nebo v místnosti přece naznamená že je krkavčí matka, hlavně každé mímo je jiné. Jinak jsem ráda, že jsem dnes našla téma na mé trápení a jsem rádá, že nejsem sama v posteli s mímen a nejsem divná novopečená mamča. Tak holky, ženy matky přeji dobrou noc Zdenka.
Předchozí