Našeho syna jsem kojila do 18 měsíců. Posledních cca 4 měs. to bylo jen v noci a po o. při usínání. V noci jsem měla pocit, že u něj šlo hlavně o to, aby mně měl vedle sebe. Dotýkal se mně ručkou nebo nožičkou a když jsem nebyla v dosahu - rozplakal se a šel mně hledat. Dokonce jsme určitý čas uspávali 2 x denně v autě. Nebyl schopen se uklidnit v posteli, usnul jen drkotáním v autě.
Po mém zhroucení z vyčerpanosti (i odpoledne se probudil pravidelně po 3/4hod a musela jsem ho znovu uspat na další 3/4hodinu) pomohl výborný homeopat a homeopatika. Během 14! dní udělal syn obrovský skok. Přestali jsme kojit, spal celou noc, vydržel celou noc nečůrat, přestali jsme přes den s plínama a hlavně s pravidelným ježděním automobilem. Nutno dodat, že od malinka vstával před 6hod a usínal po 22hod - měl malou potřebu spánku - na rozdíl ode mne!
Jediné, co mu zůstalo, je - uspávání s rodičem. Neumí usnout sám. Zkoušeli jsme metodu - dle knihy, ale syn asi patří do oněch 4 dětí ze 100, na které neplatí.
V současnosti spí stále se mnou a někdy po obědě občas ještě naplánuju cestu autem, aby usnul.
Rozhodně přeju pevné nervy a naučit se spát na chviličku po obědě s mimískem a vynechat nějaké úklidy a povinnosti.
Předchozí