Přidat názor k článku Spát společně s miminkem?

Byla jsem přesvědčená, že je tak úžasné, když mohu spát s dětmi v posteli. Prostřední se sám odtěhoval na svou postel v šesti letech, kdy prohlásil, že už chce spát sám ve svém pokoji. Musím ale říct, že jsme nikdy své děti nenutili spát s námi, je to jejich volba. Nejmladší syn s námi spí podle své nálady. Jsou mu 4 roky. Když si chce číst, jde do své postele, kde má lampičku a většinou skoro pravidelně tam usne a k ránu /po 3. hodině ranní/ se přestěhuje sám do naší manželské postele. Rád se přitulí, vleze se k nám pod peřinu do tepla, obejme mě nebo manžela kolem krku a ze spánku zašeptá - mám tě rád. Myslím, že až povyroste, bude mi to chybět. Myslím si, že ti, jejichž děti od malička spí samy ve své posteli a třeba ve svém pokoji, jsou o tyhle okamžiky strašně ochuzeni a že je to věčná škoda. Tohle se v jinou dobu nedá zažít. Jenže možná, že když někdo něco nezažije, tak potom mu to vlastně ani nechybí. Vzhledem k tomu, že takhle s námi spávaly všechny děti a manžel neprostestoval, určitě mu to nevadí. On není typ, který by se neozval. Doufám, že nějaký debil mě neosočí, že jsme pedofilové.