Přidat názor k článku Děti s televizí v pokojíčku hůře prospívají

Jo, tak to bude... Ani tak nezáleží na tom kde je TV, jako na tom aby rodiče kontrolovali, na co se dítko dívá. Nevím jak jinde, tohle je u nás třeba jasné. TV je nahoře na skříni a ovladač synek nemá :-), tj. ovládám já nebo manžel, a myslím že málokde si dítě volí program samo. možná je chyba v tom, že takhle to nebylo podáno, já mám vůbc pocit, že tady ty články jsou poměrně často volené tak aby se maminky co nejvíc "posekaly"...
Jinak to o nepříjemnu z ticha jsem psala já, ale taky jsem dál psala že to byl překlep - prohození.
Ticho mi tolik nevadí, vadí mi hudba. Nemůžu vůbec poslouchat rádio, stačí 15-20 minut nějaké hudby a už jsem neklidná, nervozní, je mi to nepříjmné. Ticho mi nevadí, ale při určitých činnostech mě nudí.
Přemýšlela jsem a došla jsem k tomu, že vlastně většina činností které vykonávám mě zas tak moc nebaví. A že když bych je měla dělat v absolutním tichu (pro sebe si nemluvím a rádio = hudba - to už jsem probrala, to nehrozí - tak to bude "pořádnej opruz". Prostě žehlení nebo třeba věšení prádla v tichosti nic moc, jen nutná rutina, ale taková žehlící seance o půlnoci a nějakou tou detektivkou v Tv je prostě fajn strávený čas. Takže je to o tom co je a není příjemné. Já teda nemám samo TV všude, ale konečně mám natažené káblíky na "příposlech" - takže nemám obraz ale zvuk jo. Třeba při více než hodinovém matlání v kuchyni geniální věc... Jasně že když si budu číst nebo dělat něco u čeho se musí víc soustředit tak ticho klidně, ale jak se dělá něco takového míň náročného, včetně mých koníčků (šití, vyšívání) - tak je to lepší s nějakou zábavou. A protože při vyšívání se třeba současně čte špatně :-), tak to holt "odnáší" TV, ono teda najít nějaký zajímavý program na kabelu není většinou takový problém... Takže on se nikdo nekouká, to ne - ale poslouchá, to jo, to jo. Mno a možná má nějaký vliv i to že od pradávna na jedno oko skoro nevidím a na jednu ucho skoro neslyším, takže ke mně ty zvuky pořádně nedorazí :-))).