Přidat názor k článku Ženská logika

Karle, ja myslim, ze jsem Te pochopila :) Svyho partnera jsem si vzala nejen proto, ze ho mam moc rada a ze je naprosto uzasnej, ale taky proto, ze me nebavi varit jen pro sebe a jeho taky nebavi delat spoustu veci jen pro sebe.

Co je spatnyho na symbioze, na tom, ze kazdej prispiva do vztahu tim, co umi lip a co ho vic bavi? Samozrejme to neni *jedinej* duvod, proc spolu jsme, ale je to hrozne fajn, kdyz on je ochotnej mi pomoct s vecma, co mne by daly daleko vic prace (= odnyst na rameni pytel cementu..) a ja zase udelam, co nebavi jeho a me jo (vareni, uklid). [A nejde o nutny dodrzeni tradicnich roli, muze to bejt i opacne, znam spoustu chlapu, co doma vari...]

Nechapu, proc Te vsichni zprdli a skoro nikdo si tady nechce priznat, ze tohle deleni cinnosti obema setri cas, namahu a tim prinasi kvalitu do zivota :).

Proc se pri hledani partnera povazuje za normalni, ze je pro nas dulezity treba vzhled nebo zajmy a povaha, ale jakmile chce clovek predejit pozdejsim problemum tim, ze rovnou vybali "doufam, ze budes varit, protoze ja to nezvladam :)", tak uz to vypada jako sobectvi a vypocitavost? (Predpokladam teda doufam spravne, ze bys za to sam taky neco nabidl, treba to noseni pytlu cementu :)).