Jano, já bych to takhle dělat nemohla, podle mě taky je ve vztahu důležité jednat na rovinu, ale pokud jsi s tímto způsobem komunikace a s tímto rozdělením prací v domácnosti spokojená, je zbytečné tě přesvědčovat, že to jde i jinak. Jen mi vadí, že to prezentuješ jako něco, k čemu nakonec dospěje každá žena. Mně je skoro 36 a tohle se mi naprosto příčí a nikdy bych k něčemu takovému dospět nechtěla (a v mém vztahu se mi to jakžtakž daří - rozhodně se snažíme dělit se o domácí práce, péči o dítě atd. a komunikujeme co nejvíc přímočaře, i když ne vždy je vše ideální). A jen otázka na okraj: jak často se u vás vrtá, šroubuje a podobně a jak často se žehlí, pere atd. (a jak jsou tyto činnosti časově náročné?). Problém s tzv. ženskými pracemi je v tom, že jsou to věci naprosto nutné pro každodenní život, nedají se moc odkládat a je potřeba je dělat prakticky neustále, zatímco ty "mužské práce" jsou většinou nárazovky (dneska už málokdo denně štípe dříví apod.). A žena v domácnosti a vydělávající muž taky není zrovna obvyklá situace. Takže já prostě neberu to rozdělení na mužské a ženské práce, ale když dva lidi spolu žijou, tak si nutné činnosti musí spravedlivě rozdělit a musí se na tom dohodnout, což podle mě moc nejde, když různě kalkulují a taktizují (i bez toho je komunikace mezi lidmi dost náročná záležitost.)
Předchozí