Přidat názor k článku Ženská logika

Ale no tak. Ten můj chlap je panelákový, já z vesnice a navíc jsme v době mého dětství stavěli barák, takže jsem dělala přidavače a poskoka, ale zase byla to dobrá škola pro život. On je sice na řadu prací levej jako turecká šavle, ale na některé věci zas dobrý organizátor. Na řadě prací se lze domluvit. Zvládne třeba zahradu, posekat trávu, opečovat slepice, vybílit jim kurník, nakrmit je a ostatní havěť (pes, kočky), jednodušší opravy (zalepit píchlé kolo), utírá prach a v bytě luxuje jenom on. Ne že bych to neuměla, ale to já už fakt časově nezvládám. Na některé práce ale prostě není. Ale to jsme každý, ne? Jsou třeba ženské, že je nebaví vařit. Co ale mají dělat, když musí? To mají rodinu denně vyhnat na večeři do hospody? Navíc se řadu prací naučíte tím, že je děláte. Že se Vám občas něco nepovede? No bóže, pokud nehoří nebo zrovna nejde o život, tak o co jde? Vy jste se nikdy nepraštili kladivem do prstu? Uděláte to třikrát a příště si dáte pozor. Můj chlap by se řadu prací taky naučil, kdyby ji s ním jeho táta v jeho dětství dělal. Jenže v paneláku řadu prací nějak nepotřebovali, zatímco dneska v domku jsou prostě práce jiné. My jsme to doma trochu převrátili: já dělám hodně prací, které jinak dělá chlap (drobné opravy), on dělá práce, které obvykle dělá ženská (utřít prach, vyluxovat). A taky to funguje. Navíc on se k nám přistěhoval, jenže já znám barák do cihly, když jsme ho stavěli. Takže já vím, kde je do zdi zasekaný vodovod a kudy vede elektrika, jak jsou udělané zásuvkové okuhy, což on při nejlepší vůli vědět nemůže.