moc hezký článek. Jenom přemýšlím, jak moc vychovávám děti sexisticky já a jak moc reklama. Mě jako dítě panenky nezajímaly, jenom plyšová zvířata. Když mi máma k vánocům kupila kočárek s krásnou panenkou, já hned u vánočního stromku chytla panenku za nohu a vyhodila jí z kočárku a místo ní jsem tam dala medvěda (jak mi máma dodnes předhazuje).
Moje dcerka si s panenkama hraje, ale největším favoritem je velký látkový krokodýl a dlouhý plyšový had - s ním spí v posteli. Jenže přijde ze školky a rozplývá se na Chou-chou, protože to tam dostala jedna holčička a tvrdí mi, že stojí jenom 20 Kč (říkala to Kačenka, která ho má!). Že stojí dva tisíce a je to pitomost jí nevysvětlím. Ono to totiž pláče a dělá všechno jako živé miminko. Tříměsíční sestřička jí nestačí? Na tři vteřiny jí dojde řeč, ale hned se vzpamatuje a vyplodí něco, jakože ta vyroste atd...
reklamy nám cituje nazpaměť, i když jís manželem dokolečka opakujeme, že oblbují lidi. No, možná jí to TROCHU dochází, ale jedním z největších TV favoritů je stejně kromě Prima kuchařky Teleshopping na Primě.
No, po zhodnocení dárků vidím, že naše rodina není sexistická ani omylem :-) I když moje malý parádnice by nějaká ta malovátka uvítala a myslím, že by uvítala i vysavač. :-))
Předchozí