Ahoj Monty,
Tu hru,kterou popisuješ, stále prodávají. Viděla jsem jí minulý týden v Puntanele ve Šterboholích. Taky jsem jí měla ráda a hned,jak jsem jí zahlédla,tak jsem jí ukazovala manželovi. Moje děti mají doma,kuchyňku,kočárky,nářadí,doktora a obě (kluk6 a holka2,5) si s tím hrají společně.Petřík měl už jako malej doma kočárek a jezdil si s ním. Manžel sice frfňal, proč máme doma pro kluka kuchyňku a kočárek,ale já jsem na něj nedala. Díky kuchyňce se třeba Petřík naučil dobře počítat. Prostě mi prodával a vážil lentilky a hned mu to šlo.Na manželovo brblání ohledně výběru hraček jsem mu říkala,že on taky vozí kočárek a někdy vaří,tak co. Manžel se samozřejmě dál tvářil,jako,že utrpěla Petříkova mužnost,ale nakonec rezignoval,protože viděl,že Petříka to baví.
Hračky kupuji né podle toho,jak mco jsou a nebo nejsou sexistické,ale podle období v jakém se moje děti nacházejí. Jasně,že Naty si víc hraje s kočárkem a smetáčkem,protože to vidí u mě a Petřík zase víc s autíčkama,protože vidí tátu,jak řídí. Tedy já řídím taky,ale táta je pro něj prostě kladnej hrdina. Snažím se dětem kupovat hračky tak,aby si mohly vybrat a né je někam strkat. Petřík taky musí doma úměrně svému věku pomáhat a bude to tak vždycky. Prostě jsem se rozhodla,že se POKUSÍM z něho vychovat muže,který bude mít svojí ženu za rovnoceného partnera a né uklízečku jeho bordelu. Jsem moc zvědavá,jak se mi to povede,protože už teď někdy vykazuje chlapské znaky lenosti. :o))
PS: Ten růžový funkční vysavač dostane Naty k vánocům.
Tinas
Předchozí