Milé čtenářky a čtenáři, zvláště ti rozčílení, pobouření, na mašli, na americké vědce nadávající, zkusím ještě vysvětlit, o co v článku jde:
Za prvé, v textu je zmíněna korelace (vzájemný vztah mezi jevy kojení a inteligencí dětí), nikoli vztah příčina-následek. Vztah příčina-následek je totiž mnohem složitěji odhalitelný a slušný člověk takový vztah ze statistiky nevyvozuje (může o něm jen spekulovat). V textu je řeč o příčině a následku jen v tom smyslu, že to není kojení, co má vliv na inteligenci dítěte, tedy, že korelace mezí kojením a inteligencí *není* vztah příčiny a následku.
Za druhé, jak už zmínila MarkétaP+Hanka+Dorka, profesionální statistik, nemá smysl uvedenou statistiku zpochybňovat vlastními protipříklady. Statistika není záležitostí osobních příběhů, ty tu opravdu nehrajou žádnou roli.
Za třetí je dobré tušit, jak se takový výzkum dělá - vezme se reprezentativní vzorek obyvatelstva (výběr tohoto vzorku je velmi ošemetná věc), něco se o tomto vzorku zjistí a zobecní se to na celou populaci. A tady může vzniknout další potíž - kam až lze zevšeobecňovat - na všechny obyvatele USA? na všechny Američany? na všechny lidi na světě? na všechny žijící ve 21. století?
V žádném případě nechci statistiku zatracovat, může být velice užitečná. Statistika sama o sobě vyvolává asi tolik emocí, co trojčlenka. Všechny emoce, které se v souvislosti s textem vyskytly, pramení (podle mého) ze špatného porozumění textu. Kdo dočetl až sem a pochopil, ať zvedne myš.
Předchozí