Přidat názor k článku Polední klid není pro každého

Ono jde o to, že populace spavců je početnější, a že v naší kultuře je obvyklejší, že předškoláci "po O" spí. Tudíž je logické, že "spavci" si své dospělé podporovatele zpravidla najdou. Nicméně jsou, byli a nejspíš vždycky budou lidé, kteří budou mít snahu "menšinu" utlačovat a jejich potřeby popírat. Je naprosto logické a jasné, že děti, které potřebují po obědě spát, to opravdu potřebují a zaslouží si, aby jim to dospělí umožnili. Nicméně stejnou podporu potřebují i děti, které prostě nespí - a je docela smutné, že jsou lidé, kteří mají tendenci je pro to odsuzovat, pomlouvat a nutit k opaku. Vím, o čem mluvím - můj syn rovněž od dvou a půl let po obědě nespal. Pokud jde o mě - myslíš, že jsem z toho byla odvázaná? Co mi zbývalo, než se s tím smířit?! Četla jsem mu, zpívala, lehala si vedle něj, dokonce jsem se pokoušela, velice naivně, ho jakoby "přidržet" v postýlce (jemně a z lehu, takové pevnější obětí). A nic. Když pak nastupoval do školky ve čtyřech letech, neměla jsem ještě práci, takže jsem si ho po o brala domů, nicméně kdybych bývala tu práci měla, co jako já bych s tím zmohla? Vůbec nic. Byl by utlačován, protože v naší MŠ se odlišnost netolerovala; jeho potřeby by nikdo v potaz nebral (soudím podle několika výjimečných pobytů syna v MŠ až do odpoledne, třeba když jsem musela do města k lékaři).