Možná jsem to špatně napsala - ne vždycky jsem je uspávala tak dlouho - prostě jen, když byly rozrušenější než obvykle nebo to na mě jen zkoušely, šeptala jsem na ně a hladila je tak dlouho, dokud se neuklidnily a neusnuly. Protože si myslím, že každé dítě to časem zkusí, přesvědčit maminku, že se mu nechce spát - vždyť svět je tak zajímavý - pak zjistí, že se mamka dá obměkčit a sbohem polední spánku....
Ale taky jsem přiznala, že jsou děti, které to spaní nepotřebují, jenže při čtení téhle diskuze jsem nabyla dojem, že jsou to skoro všechny.
Nemělo by to být spíše naopak?
Předchozí