Přidat názor k článku Polední klid není pro každého

Mně osobně u takhle malých dětí nepřijde na odpoledním odpočinku vůbec nic divného a nezvyklého (když se nebudeme bavit o šestiletých předškolácích). Pro řekněme čtyřleté dítě, které rodiče ráno budí v šest hodin, aby v půl sedmé bylo ve školce a oni v sedm hodin v práci mi přijde víc než vhodné, když má možnost si po obědě odpočinout. Ale samozřejmě chápu, že ne všechny děti mají potřebu spánku stejnou a děti, které nejsou nuceny vstávat ráno tak brzo nemají potřebu odpočívat po obědě v postýlce. Syn chodil do malé jednotřídní školky, všichni chodili po obědě na lehátka, paní učitelka přečetla pohádku a pak byl klid. Kdo chtěl spát, mohl, kdo nechtěl, ležel na lehátku, mohl si tiše hrát nebo prohlížet knížku. Když bylo některé dítko příliš neukázněné, nechtělo respektovat právo na klid pro ostatní a rušilo, paní učitelka ho přesunula na lehátko až v kraji místnosti, kde nemělo poblíž nikoho, koho by mohlo "pokoušet" a svádět k lumpačinám. Myslím, že to docela fungovalo. Místo odpoledního spánku byl koružek jen jedenkrát v týdnu, angličtina, a to už pro ty starší děti. Nemůžu si stěžovat, ve školce to byly zlaté časy.