Přidat názor k článku A ještě jednou porod doma...

Blanko, rodit doma je JEDNA Z MOŽNOSTÍ, konkrétně já rodila V NEMOCNICI a, světe div se, byla jsem spokojená - konečně, psala jsem to tu už několikrát. Hmmm, a víš, že mi dokonce i dětské sestřičky pohlídaly moje dvouleté dítko, když byl manžel se mnou a nemohl se mu věnovat? :oP (samozřejmě, to bylo možné jenom proto, že zrovna neměly nic důležitého na práci)

Jakožto pražačka jsem se zajímala i o Podolí, což je asi jediná pražská porodnice, kterou bych snesla. ALE podle předběžných informací BY MI V NÍ NEUMOŽNILI ANI TO ZÁKLADNÍ MINIMUM, KTERÉ OD PORODU OČEKÁVÁM - že totiž pokud v pořádku, budu si rodit podle svého (což by zrovna v Podolí problém být neměl) a když bude dítě v pořádku BUDU HO MÍT NEUSTÁLE U SEBE. A to už problém byl, co jsem (na jaře) mluvila s maminami, nepotkala jsem ŹÁDNOU, které by nechali dítě po porodu a neodnášeli ho "na prohřátí" do inkubátoru či kam. A o své dítě jsem se hádala po prvním porodu, neměla jsem náladu opakovat to i při druhém (samozřejmě, Podolí bylo moje druhá volba, takže kdybych tam skončila, klidně bych si hubu na personál otevřela, kdyby to bylo nutné... ale dávám přednost porodu v prostředí, kde tak činit nemusím. Nehledě k té drobnosti, že v Podolí nepustí na sál dvě osoby najednou, zatímco já v jedné fázi uvažovala, že si s sebou vezmu kromě manžela taky dulu (přeci jenom, chlap je chlap a u porodu kolikrát může být spíš na zabití než ku prospěchu ;o) - na druhou stranu když tam chce být, proč ho vyhazovat, když u početí byl taky...). Takže tak.

S.