Přidat názor k článku Nebojte se porodu!

No já obě děti přenášela a u obou jsem byla již hospitalizovaná. První porod byl pro mne veliké utrpení. Již od čtvrtka do mě doktoři rvali oxytocín, tabletky a stále nic(porodila jsem až v pondělí). A to jsem začala rodit v neděli v 8h ráno, kdy se dostavily malé stahy s bolestí asi jako při menstruaci.Ovšem v 18h byly stahy po 4minutách, v 22h jsem už nemohla absolutně ležet, musela jsem neustále chodit a při kontrakcích stála v předklonu a prodýchávala jak lokomotiva. Šla jsem po 22h za sestřičkou, která mi řekla, že to nic není, že mám jít spát. Už jsem nemohla ani ležet natož spát, stahy byly po 3minutách. Zpětně si myslím, že ačkoliv byly stahy velmi pravidelné a hlavně šíleně silné, tak neměli absolutně žádný vliv na otevírání :-(. V těhotenství jsem měla načtenou literaturu, jak se připravit na porod,jak si to užívat, jak se každým stahem přibližuji k miminku a hlavně jak si pomoci od bolesti. Působila jsem jak ztělesněná příručka na to, jak si vyzkoušet všechny polohy, které mi měly ulevit. Ležela jsem v bláhové představě, že to vyležím, klečela jsem na čtyřech, pohupovala se na míči, lezla do sprchy. Vůbec NIC mi od bolesti nepomohlo. Ke všemu jsem byla strašně unavená, ospalá, usnula jsem jako dřevo i mezi kontrakcemi, zvracela jsem, byla mi chvíli zima, chvíli vedro, no fakt děs. Nakonec jsem porodila až druhý den v 12.30h, kdy stahy jsem opravdu od těch 22h měla po 3minutách (ovšem poslední 2h snad pořád) a kvůli ozvům se dcera narodila císařem, nehledě na to, že jsem byla kvůli ozvům hodně často během porodu, tak 2x za hodinu upoutána v leže na monitor,takže se bolesti zdály o to silnější. Druhý porod trval jen 10hodin, bylo to jak oživlá moje noční můra, neb se úplně vše naprosto stejně opakovalo, jen to bylo kratší, ale syn se pro změnu narodil kleštěmi.