Přidat názor k článku Nebojte se porodu!

Tak po mě nikdo porodní plán nechtěl a v podstatě nic se mnou nekonzultovali, což si zase myslím, že bylo dobře, byla jsem ve stavu, kdy bych těžko mohla o něčem rozumně rozhodovat (rodila jsem v Praze u Apolináře). Po prasknutí vody v 1 v noci jsem jela hned do porodnice, manžela poslali domů (to mi přišlo líto, chtěla jsem ho mít u sebe u 1. doby porodní), mě strčili do tmavého pokoje, kde ležely 2 paní. Přišlo mi úplně proti srsti ležet při kontrakcí, tak jsem vyšla ven a hledala nějaký balon, ten jsem našla a aspon na něm skákala ve sprše, moc mi to pomohlo. Až ráno mě vyšetřili, že už mám jít na sál a zatelefonovat manželovi, to už jsem měla kontrakce tak silné a často, že jsem chtěla epidurál. Dali mi ho a teprve pak se to "rozjelo". Tlačení mi v poloze ležení na zádech moc nešlo. Příští porod: doufám, že bude kratší a už budu vědět do čeho jdu. A určitě tam chci mít manžela už od začátku, abych si nepřišla tak "sama".