Přidat názor k článku Nebojte se porodu!

Milá Luci,
ad 1 - ono je fajn, že to autorka bere tak jak bere - kdyby měla tým, který se víc zajímá o přirozený porod a nedělá žádné zbytečné monitory, vnitřní vyšetření a Hamiltony, tak by to bylo určitě lepší pro ni i pro dítě. Nicméně oni jí tam nabídli to, co považovali za nejlepší a ona souhlasila - prostě to byl kompromis a když se jim tímto způsobem dobře spolupracovalo, tak fajn. Navíc mám pocit, že pisatelka článku rozhodně není osobnost, která by si sebou nechala vláčet. Popis porodu je dost naturalistický, ale nic děsivého to není.
ad 2 - čtu tam, že měla před porodem pocit zdřevěnění jazyku atd. Já měla den před porodem to samé, brnění v celé půli těla, zdřevěnělý jazyk, skoro jako nějaká malá mozková mrtvička. Tak bych se chtěla zeptat dalších, jestli to zažily také, třeba se to stává a bylo by dobré to vědět, aby se někdo zbytečně neplašil. Já jsem si šla lehnout a uvažovala, zda mám odjet do porodnice. Ale pořád jsem si říkala, že přece nejsem fňukna a že ještě chviličku počkám (nemocnici jsem měla 10 minut pěšky) - a ono to do dvou hodin odeznělo samo.
ad 3 - Ano, porod NEMUSÍ nutně bolet. Já mám na ten svůj opravdu hezké vzpomínky a můžu říct, že to bylo skoro bezbolestné. Nebo spíš jsem byla v takovém prostředí, kde mne nikdo nestresoval zbytečnými vyšetřeními (vnitřně 2x, jednou na příjmu, jednou ve vaně na zjištění, že už se bude tlačit), během vypisování toho přitroublého dotazníku na příjmu dělaly sestřičky ochotně pauzy a masírovaly mi bolavá záda nahřátým polštářem - a tím mi bolesti tak zpříjemnily, že to jakoby fakt nebolelo. O tom, že jsem pak hupla do vany teplé vody, která bolesti úplně odfoukla ani nemluvím. Celkově byl porod fyzicky náročná fuška, nikoliv operace. Po porodu jsem se osprchovala studenou vodou, oblékla si svou zavinovací sukni a své tričko, načesala se a šla si na kafe, zatímco manžel se vyvaloval s miminkem v posteli.