Ahoj, souhlasim s tim, ze spojovat porod a priori s bolesti je klise. Nemam ted na mysli ty stastnejsi z nas, ktere odrodily a skoro o tom ani nevedely, ale jde mi o to, co oznacujete slovem BOLEST, kdyz se mluvi o porodu. Ackoliv jsem cetla odbornou literaturu a navstevovala predporodni kurzy, tak jsem si vubec nedovedla predstavit, ze to bude bolet. Furt jsem si rikala: Jak bolet? Jako ze me bude bolet bricho nebo co? Teprve, kdyz jsem sama prozila tenhle "akt zrozeni", tak jsem si uvedomila, ze BOLESTI bych mohla oznacit tak pocatek prvni doby porodni, kdy jsem mela pocit zarazenych prdu nebo menstruacnich bolesti. Po nekolika hodinach se ale tenhle pocit zmenil spise v "trans" nebo jakesi "vytrzeni", byl to stav, kdy jsem prozivala kazdou bunku svyho tela a moje telo zase prozivalo "vypuzovani ditete". Teprve tehdy jsem si uvedomila, ze porod je komplexni zalezitost, kdy cely telo "maka" , zrychli se srdecni tep a dychani, telo se poti, objevuji se pocity na zvraceni, malatnosti, tresou se koncetiny, nekoho boli i zada, samozrejme i bricho a ja nevim, co jeste. K tomu praskne plodova voda - proste je to hrozne zivocisna a velmi fyzicka zkusenost, ale bolesti bych to fakt nenazvala. Moje kamaradky, ktery jsou ted tehotny, vyzvidaji podrobnosti o porodu a ja jim radim: hlavne nectete zadny diskusni fora a clanky o zkusenostech z porodu. Chrante si svoji cistou mysl a nic si nepredstavujte, hlavne si nepredstavujte bolest. Protoze v tu chvili se zacnete bezduvodne bat a strach je ten nejhorsi spolecnik pro dobu, kdy se ma narodit vase dite.....
Mimochodem, taky jsem cetla, ze samo dite se aktivne podili na vypuzeni, pry se odrazi nozickama, kdyz se sune ven...To mi prijde jako obdivuhodny vykon - skoda, ze ja sama si na to nepamatuju....:-)))
P.S. Na zaver: Ja jsem prozila svuj porod v klidu, sla jsem pesky do porodnice vzdalene 40min chuze a 6 hodin na to se narodilo dite...Proste tak.
Předchozí