Dagmi,
nepsat si porodní plán a věřit, že to odborníci s rodičkami myslí dobře, je trochu loterie. Přirovnala bych to k zájezdu s cestovní kanceláří, kdy výběr svěřím zkušeným odborníkům, kterým věřím, aniž bych jim sdělila své představy. Můžu pak skončit s 20kg batohem na zádech v rumunských Karpatech (ideálně v zimě s nácvikem stavby iglú ;-) namísto v pětihvězdičkovém hotelu u moře s programem nuda na pláži a jídlo.
Naše představy o dobré dovolené se liší,naše životy se liší, naše porody se liší. Myslím,že je dobré napsat do porodního plánu, co bych chtěla, protože se nad tím musím alespoň zamyslet. Porod se dost často může odehrát různě, tak proč by přívětivý personál nevolil z toho, co chci? Pokud jim to neřeknu, pak si těžko stěžovat, že to bylo jinak než jsem si vždycky přála. A pokud své představy změním, tak stačí říct, jak jsi to udělala ty.
Dobrý porodní plán musí vycházet z vnitřního přesvědčení. A informace ze všech kurzů je třeba přijímat kriticky, jako všechny ostatní v životě.
Zrovna tak partner u porodu musí chtít být u porodu. A to u celého nebo části nebo vůbec. A i tak musí cítit, že má možnost své rozhodnutí změnit.
Takže má rada je:
- pište porodní plány
- choďte do kurzů
- čtěte
- chtějte partnery u porodu
- a hlavně buďte připravené, že vše dopadne jinak, jinak, jinak (porod řídí tvor, kterého dosud neznáte ;-)
Předchozí