Přidat názor k článku Nebojte se porodu!

Taky mě nakonec přesvědčili k porodu na lůžku, dítěti následně taky klesaly ozvy, volali dokonce primáře. Ovšem v mém případě se porod zastavil (kontrakce přes podaný oxytocin zmizely úplně). Naštěstí to doktorka zvládla bez použití kleští, ale tlačili mi na břicho a bez nástřihu se to neobešlo (přitom dítě bylo relativně malé - 48 cm a 2740 g). Asi dva dny jsem z toho byla hodně špatná a ještě dlouho potom mě to trápilo - měla jsem pocit, že jsem neporodila já, ale že ze mě dítě vymačkali a vystřihali. Naproti tomu na fyzickou bolest jsem opravdu zapomněla hned po porodu (samozřejmě nástřih pár dní bolel a asi dva dny jsem nemohla pořádně sedět, ale mám na mysli bolest při kontrakcích) - mnohem nesnesitelnější byla "bolest" psychická. Jak jsem tam ležela s kapačkou v žíle, něco se ve mně zlomilo - měla jsem dojem, že odteď nerodím já, ale je to na doktorce. Navíc ta příšerná poloha - kdo nerodil, ať si představí, že by v takové poloze měl být "na velké"... Jinak doktor zabývající se přirozenými porody mi řekl, že pokles ozev dítěte bývá způsoben právě uvedením do polohy v lehu... Klidně bych bývala vydržela ještě 2 hodiny bolestí navíc, kdyby následoval jiný konec. Jedinou útěchou je mi zcela zdravé dítě (Apgar skóre měl sice 7,10,10 - v 1. minutě špatně dýchal, museli mu dát kyslík a dostal herdičku do zad, ale hned se to spravilo) - kromě kojeneckého ekzému neměl žádné problémy, zatím vůbec nestonal. Spoléhám na to, že případný druhý porod bude rychlejší, takže se ubráním oxytocinu i ležací poloze.