Já byla taky donucena rodit jinak než si mé tělo říkalo - a to v klasické poloze. Do porodnice jsem přijela a po vyšetření mě hnali šupem na sál, že dítě bude do 20 minut venku. To jsem jen vykulila oči, protože bolesti byly obrovský, ale jak tady popisujete, tak ty vypuzovací nebyly žádný. Skončilo to tak, že dítě se nakonec narodilo a to díky oxtocinu a doktorovi (díky bohu za oba), který mi říkal, kdy mám tlačit. Ale trvalo to né 20 minut, ale hodinu - těch prvních 20 minut jsem se s nimi hádala, že mi neodtekla plodová voda a asistentky tvrdily, že jo. Naštěstí to pak vzal do rukou chlap - doktor a tu vodu tam fakt našel - no kde jinde by byla, že? A pak roďtě - s neprasklou vodou, bez vypuzovacích stahů a v poloze, která Vám akorát znásobuje utrpení.
Jo a jak tady někdo zmiňuje, že okolnosti porodu nejsou pro nás ženy až tak důležité, že důležité je zdravé dítě, tak bych si dovolila nesouhlasit. Samozřejmě zdravé dítě je na prvním místě, ale okolnosti porodu jsou pro ženu rovněž velmi důležité - je to pro ni nejintenzívnější emocionální zážitek jejího života, a jestliže je spojován s nehezkými situacemi (chováním personálu, zbytečnými zdravotnickými zásahy....), pak to v ní - ta nepohoda zůstává pěkně dlouhou dobu, no a každý se s tím srovnává jinak. Myslím si, kdyby to tak nebylo, tak by neprobíhaly diskuze, jako je tato - porod věčné (vděčné) téma.
Předchozí