Porodu jsem se bála vždycky strašně, celé těhotenství (které přišlo trochu nečekaně) jsem se bála toho konce. Proč? Ano, bála jsem se bolesti, bála jsem se o sebe, bála jsem se o miminko. Slyšela jsem všelijaké historky, ale snažila jsem se uklidňovat tím, že to zvládla většina žen, některé dokonce víckrát, tak to snad zvládnu taky. No, porod jsem přežila (i když se tomu někdy docela divím, protože po jednou bezvědomí-soustavně jsem po porodu omdlívala, jsem si myslela, že už přece nemůžu žít), byla jsem sice totálně vyčerpaná, ale miminko bylo v pořádku a ta bolest byla velká, ale strašná zas ne. Já jsem síly sbírala ještě něco přes týden. Už začínáme plánovat druhé dítě. Na miminko se moc těším, ale porodu se bojím už teď.
Předchozí