Přidat názor k článku Vojtova metoda a psychika

Cvičili jsme 4 měsíce (zhruba od konce čtvrtého měsíce, nepřitahoval se tou dobou do sedu a ručičky měl převážně sevřené). Chce to trpělivost, pravidelnost a klid. Pouštěla jsem při cvičení relaxační uklidňující dětskou hudbu a klidným hlasem na Adámka mluvila. Cvičili jsme doma 4 cviky čtyřikrát denně, ze začátku plakal, ale jakmile si zvykl, bylo to v pohodě. Stalo se, že během dne někdy neměl náladu, tak jsme to odložili. Hlavně maminka musí být v klidu. Miminko vycítí její nervozitu a je také nervózní. Myslím, že je to nebolí, jen se jim nelíbí a nechápou, že musí vydržet nějakou dobu v určité pozici. Hledala jsem o tom literaturu, ale nenašla.
Jedna známá necvičila s holčičkou cviky na nožičky, protože malá hodně plakala a důsledek je, že malá v sedmi letech nechodí a asi už nebude. Samozřejmě znám i případ, kdy se na to maminka vykašlala a miminko vše dohnalo (několik případů). Každý má právo se rozhodnout.Z vlastní zkušenosti:čím dřív se začne tím líp, protože jak miminko roste klade větší odpor a je více náladové (prostě je osobnost). Nám to pomohlo. Dokonce je Adámek zhruba o měsíc a půl dopředu. Je pevný a prý správně používá svaly.
Držím palce všem statečným maminkám, které toto prožívají a taky všem dětem, i těm, které si "vykřičí" klid od cvičení, doufám, že si to maminky v budoucnu nebudou nikdy vyčítat.