Přidat názor k článku Vojtova metoda a psychika

Vojtovku jsme cvičili s klukem od 3 měsíců do 1 roku 5x denně. Vřískal u toho hrozně a během pár měsíců jsem ho už já sama nebyla schopná udržet, musel mi s cvičením pomáhat manžel (chodil kvůli tomu několikrát denně z práce domů). Tou dobou syn také dost málo spal a byl plačtivější, ale myslím, že to spíše souviselo s větříky a pak s růstem zoubků než se cvičením, protože v okamžiku, kdy jsme při cvičení uvolnili držení, tak okamžitě přestal řvát. Byla jsem z cvičení vždycky vynervovaná a dělala to jen s největším sebezapřením, ale zpětně musím říct, že se vyplatilo vydržet. Kluk byl po porodu kříšený, měl silný hypertonus, byl hodně dráždivý. Při pláči se prohýbal v záklonu do oblouku, ručky stále křečovitě zaťaté. Neuroložka nás připravovala na to, že bude mít nejspíš
lehkou mozkovou disfunkci, bude hyperaktivní nebo bude trpět poruchami učení a soustředění, ale naštěstí se nic z toho nepotvrdilo. Syn chodí do druhé třídy a je úplně v klidu a pohodě. Takže na Vojtovku nedám dopustit. Ale chápu autorku příspěvku, také jsem měla strach, jestli k nám kluk třeba neztratí důvěru, když ho tak "znásilňujeme" a trápíme. Bála jsem vlivu na psychiku a náš vzájemný vztah, ale jak už jsem psala, všechno je v nejlepším pořádku, kluk se ani v 8 letech nestydí přijít pomazlit a je z něj velký sportovec.