Přidat názor k článku Vojtova metoda a psychika

Nestihla jsem pročíst všechny příspěvky, ale spěchám také s troškou do mlýna...

Ve 3,5 měs. sme začali Vojtovat našeho syna, který měl predilekci hlavičky a hypotonii. Docela poctivě sme cvičili, asi za tři měsíce to bylo přecvičené, ale rehabilitačka říkala, že prý budem chodit do té doby, než syn začne chodit a tím pádem že budem pořád cvičit. ... Pak sme jeli na zimní dovolenou, na chajdě byla docela zima, tak sme necvičli a když sme přišli na kontrolu, sestřička nás moc chválila. Tak sme postupem času přestali cvičit úplně a chválení nepřestávalo, někdy jsem se až styděla. Jen jsem měla problém, zapamatovat si chvaty.

Když jsem viděla, že se syn normálně vyvíjí, vývoj nestagnuje, prostě jsem lhala a necvičila. Chodit sme přestali opravdu až s prvními samostatnými kroky. S miminkem cvičení ještě šlo, ale rvát se s ročním silákem...? Ted je mu 27 měsíců a všichni doktoři nic zajímavého neschledávají.

Cvičení s psychikou určitě něco dělá!!! Jak mimča, tak rodičů.