Přidat názor k článku Vojtova metoda a psychika

K maminkám, které své děti "nenechali mučit", patřím. Ale moje zkušenost je vysloveně osobní, nehledala jsem žádné další informace v literatuře nebo okolí.

Mám dceru, které lékaři žádný problém nenašli - takže ani Vojtova metoda nebyla - a najednou v 7 letech jí zjistili skoliozu. A zhoršení 10 stupňů za 6 měsíců.

Mám ještě syna, kterému lékaři naopak "jakési odchylky" zjistili. Doporučena Vojtova metoda, šli jsme na rehabilitaci - a tam brek. Křik, řev, pláč. Dost mě to vyděsilo už v čekárně. Když jsme přišli na řadu, začala sestra takové ty běžné argumenty: dítě to nebolí, ono brečí jen tak; kdyby to bolelo, tak je to k prospěchu dítěte; maminko, jděte si do čekárny (a neotravujte). Řekla jsem, že syna to cvičení prostě bolet nesmí...a oni mi řekli, že bolet MUSÍ. (Navzdory původním argumentům, že Vojtova metoda nebolí). Situace se rychle vyhrotila do argumentu - jestli teď odejdete, tak už se nevracejte!

Možná jsem udělala chybu - ale byla to chyba z lásky. Odešli jsme a nevrátili se. Nemyslím si, že "mučení" je někomu k prospěchu. A nemyslím si, že by dítěti prospělo vědomí, že ho rodiče úmyslně trápí a nechávají trápit. Takže - my jsme odešli. Syn má ovšem dnes potíže s jemnou motorikou.

Obě děti jsou starší, růst už ukončily.
Ještě pozn: v případě syna šlo o "nějaké odchylky". Nikoliv o vadu, která by mu bránila v pohybu.