Přidat názor k článku Vojtova metoda a psychika

Názor maminek, že když děti u Vojtovy metody brečí (jsou mučeny), tak s nimi radši cvičit nebudeme, ono se to spraví samo, mě zvedá ze židle. Možná že se to spraví samo, možná to jen vypadá, že je všechno v pořádku. Maminky nejsou jasnovidky a nemůžou vědet, jaké problémy bude mít jejich dítě za 20 nebo 30 let. Problémy, které potom nastanou, mohou být důsledkem toho, že když byly mimina, jejich maminky se vykašlaly na cvičení. Moje mamka pracuje v rehabilitační léčebně a nikomu nepřeju problémy, které tam dnes a denně vidí. S dnes již dvouletou dcerou jsem taky cvičila Vojtu. Byly jí dva měsíce a když prásla koně, stále točila hlavičku a část trupu do jedné strany. Prostě druhou stranu měla zkrácenou. Byla celkově líná, apatycká, bez nálady. Při cvičení samozřejmě plakala, ale ono je to pochopitelné, když máte zkrácené svaly a najednou je protahujete, že to bolí. Cvičily jsem poctivě, stále jsem si opakovala, že to dělám pro ni a po pár týdnech už ani nebrečela. Svaly se jí uvolnily, takže jí už cvičení nedělalo problém. Jak viděla, že dávám deku na stůl, věděla co bude následovat, zacvičily jsme, pomazlily se, zacvičily na druhou stranu, pomazlily. Po třech měsících jsme "musely" s cvičením přestat, neboť by se předběhla ve vývoji. Začala se víc smát, byla pohyblivější, veselejší, jako by jí cvičení dodávalo energii.