Přidat názor k článku Vojtova metoda a psychika

Moje řeč...
Jak už tu psalo nemálo rodičů, u synka našli hypertonus + opoždění vzpřimovacích reflexů. No, ono taky chtít aby se dítě ve 4 měsících přetáčelo mi přišlo dost brzy. Ale měli jsme štěstí - cvičili jsme Baby Bobath. Ve 4,5 měsísích se syn přetáčel, v 6 si sám sednul, od 8 chodil podél nábytku a v 10 konečně sám. Cvičení Bobath ho bavilo, NIKDY při něm nebrečel. Při Vojtovi, které jsem si na něm nechala ukázat, při tom řval. Zastávám od té doby názor, že když už cvičit vyloženě PREVENTIVNĚ, tak budiž - ale proč nutně Vojtu, když jsou šetrnější metody? Neříkám když je nějaký pádný důvod (větší nález)...
Mmch. starší syn se ještě v 6,5 měsících neotáčel, dali jsme mu tedy na rady doktorky deku na zem (což předtím nezkušeně nevěděli jak je to důležité) - otáčel se za 2 dny, seděl v 8 měsících a v roce chodil bez jediné RHB, je normální a dost chytrý :-). Patologii žádnou neměl, jen hypertonus stejně jako brácha později, ale na RHB nás hnát chtěli :-).
Jak to vidím, RHB pomohla mladšímu vyvíjet se rychleji, tedy spíš mu ukázala cestu. Většinou co mu na RHB nově ukázali a doma jsme cvičili, to zvládnul max. do 2 týdnů (sednout si, vstát přes náklek apod). Díky celkem rychlému vývoji byl poměrně hodné mimi, ale myslím že i bez RHB by to zvládnul. Kdybych v téhle situaci (vč. zkušenosti s naším starším) měla rozhodovat jestli Vojtu, nevím nevím (ještě jednou - bylo to ale jen pro jistotu, zdánlivé opožďování motoriky, psychika vždy v normě, EEG a mraky vyšetření celkem v normě, přetrvávání zatnutých pěstí).