Moc hezký a citlivý příspěvek. Cvičím, ale spíš mám strach, že bych jednou mohla litovat právě proto. Jak už jsem tady uváděla, bylo mi odborníkem sděleno, že preventivně se dítě zatížit nemá. V takovém případě si prý lékař jen kryje záda. Strašně nerada bych třeba viděla, že se mé dítě trápí úzkostmi nebo depresemi, protože jsem mu poskytla spouštěč v podobě nešetrné rehabilitace.Jestliže se dnes zkoumá vliv porodu na budoucí emoční vyladění jedince, nutně bude mít vliv i to, jak s dítětem zachází osoba jemu nejbližší. Způsob dotyků dítěti oznamuje, jak ho příjímáme a podle toho si podvědomě tvoří obrázek o světě, druhých lidech i o sobě samém.Proto si já osobně myslím, že prevence tohoto typu není pro miminka vhodná.Naši společnost však víc zajímá fyzické než duševní zdraví, přitom deprese představuje skutečné utrpení, je to rakovina duše, neustávající vnitřní bolest.Chápu, že dítě na vozíku také může být v depresích, a pak mu samozřejmě Vojtova metoda pomůže nepřímo vyřešit i psychický problém. U zdravých dětí je to ale jinak.
Na závěr bych dodala, že jste opravdu statečná a přeju Vám, ať se holčičce daří.
Předchozí