Přidat názor k článku Vojtova metoda a psychika

Chci ještě dodat, že přes ujišťování pediatričky, že to nic není, se na rehabilitaci také chystám - zatím ke známé, která je rhb dětí na mateřské a je ochotná mi dítě proklepnou. On totiž dělá přesně to, co tu někým bylo popsáno: má mírnou predilekci, díky které nejspíš preferuje jednu stranu a stáčí se k ní na břiše a zádech. Manžel má pěkně placatou hlavu, taky to "nic není" (Copak chodím s hlavou v úklonu?), ale že ho pobolívají záda, s tím už si to do souvislosti nedává :-)). Já jo. Ono totiž o placatou hlavu jako takovou opravdu nejde, jde o to, že dítě vnímá "celým tělem", tedy kam jde zrak, jde i hlava, trup, ruce... A že se to samo spraví - pokud je tam problém, tak ne. Jen se to třeba kompenzuje, není to tak viditelné, ale ta vada tam je, a časem to tělo odnese - nejpravděpodobněji na páteři.
Já taky často slýchám, že to přejde samo, že za nás se tak necvičilo. Jo, ale koukněte, jak lidi chodí, co je bolí, to nemusím být odborník, abych to viděla.
Nehodlám své dítě zbytečně trápit, ani mu popohánět vývoj, či ho nějak po svém rozvíjet - to musí ono samo. Je-li tam ale problém, tak si tvöří náhradní - špatné - pohybové vzory. V tom případě zaujmu nekopromisní a pevný postoj a cvičit budu. Pokud to nepůjde Vojtou, budu hledat něco jiného, nebo jiného terapeuta, ale skončím jedině s pocitem, že jsem udělala maximum.