Přidat názor k článku Jak jsme prohráli boj o židle

Jeníčka samozřejmě jen tak po židlích skákat nenecháme. Trpělivě ho sundaváme, případně usazujeme (je-li např. čas k jídlu). Snažíme se býti dost důrazní, ano došlo i na křiknutí, i na plácnutí přes zadeček (protože občas se to už fakt nedá). No zatím to úplně nepochopil. Že by byl ještě malý? Tak nám přijde bezpečnější některé nástrahy dočasně odstranit z jeho dosahu.

Jinak už jen tolik, že jsem článek chtěla napsat s nadsázkou a spíše doufala, že vyvolá úsměv na tváři (to se mu tedy povedlo, já se usmívám od té doby, co jsem začala číst reakce v diskuzi).