Přidat názor k článku Jak jsme prohráli boj o židle

Kiri, náš nejmladší taky leze na všechno. Od doby, co začal chodit, si všude s sebou tahá stoličku, aby líp dosáhnul. Teď je mu bude 16 m a už nějakou dobu umí na sebe vršit nábytek, aby vylezl výš (tedy třeba dát stoličku na malý dětský stolek). Má za sebou pády řízené i pády neřízené a stejně je to na prd, zvědavost je silnější. Zpravidla ve chvíli, kdy ještě řve, tak už znova někam leze. Občas mi den připadá jako jeden velký kolotoč - hlídat, sundavat, zakazovat... a doufat, že časem se dokážeme líp domluvit. Přitom on není nijak hyperaktivní nebo neposlušný, ale prostě ty výšky ho lákaj.