Přidat názor k článku Jak jsme prohráli boj o židle

Mám také živé dítě co chvíli neposedí a bohužel od jednoho roku po obědě nespí.Ale aby si takto dělalo v bytě co chtělo,jsem nikdy nedovolila,od doby co lezla milovala hrabat se v hlíně v kytkách.Okřiknutí a občas plácnutí přes ruku pomohlo a do měsíce si kytek už ani nevšimla.Prostě co jsem nechtěla aby dělala,tak jsem jí okřikovala nebo plácla přes ruku nebo zadek.Nechci vypadat jako matka,která své dítě jen mlátí,za každou volovinu,ale když se z výchovou nezačne hned,tak se nikdy nedohoní (vidím to u své 3leté neteři).Jak psal Vladan,že štěně se také musí vychovávat,tak má pravdu.Vaše rodiče vás taky vychovávali,aby jste byly ve společnosti únosný.Dcera si teď oblíbila skákání na naší velké rohové sedačce a mě nezbívá než jí dát na zadek,jelikož málokdy poslechne jen na okřiknutí.Já mít Jeníčka doma,tak místo toho abych pořád dávala pozor jestli je někde nějaká židle,tak ho raději naučím že to nesmí dělat (a děti už chápou hodně věcí v tomto věku).Každému dítěti se musí ukázat hranice,co si mohou dovolit.Když vás začne mlátit a kopat,taky ho přeci nenecháte!