Řekněte, jste také odpůrcem očkování dětí? Vždyť injekce jsou také bolestivé a dítě pláče a přitom je to jenom prevence. Stojí ta bolest za to, když pravděpodobnost, že se nakazíme tetanem je tak malá?
Nebo přišití uší dítěte, které by mohlo jednou být vystaveno posměškům spolužáků Utrpí jeho psychika víc zákrokem a pobytem v nemocnici nebo tím, že se mu možná budou děti posmívat?
A co propichování uší holčiček? Která z maminek vůbec přemýšlí nad tím, jak
je to traumatizující?
Tak bychom mohli jmenovat řadu jiných nepříjemností, kterým děti vystavujeme a valná většina lidí se nad jejich důsledky na psychiku ani nepozastavuje. Proč zrovna Vojtova metoda je vám trnem v oku?
Rozhodla jste se necvičit a já vaše rozhodnutí respektuji. Pokud chcete, aby se nad tím lékaři či vědci zamyslili a zahájili nějaký výzkum na toto téma, asi byste se měla obrátit na vysoké školy, kde se studuje psychologie nebo fyzioterapie, možná by uvítali námět na zadání diplomové nebo jiné vědecké práce a někdo by se tím začal zabývat. Internetovou diskusí to asi nevyřešíme.
Obecně bych řekla, že překonávání překážek je součástí života. Ten kdo svým dětem umetá cestičku při každé příležitosti a nedá jim možnost nějakých zkušeností a to i negativních (aby nebyly deprivované), nikdy je nenechá, aby si "natloukly nos", to nemůže dělat do nekonečna. Jednou se dítě osamostatní a nebude na problémy a překážky připraveno. Pak jej možná čeká ještě větší nápor na psychiku, než by si jeho hodný a starostlivý rodič byl ochoten připustit.
Předchozí