Přidat názor k článku Jak jsme prohráli boj o židle

Asi jsem tě nepochopila. Ale není pro děti lepší jim vysvětlit (třeba i pomocí občasného plácnutí), že to nebo ono se nesmí? Než uklízet a schovávat květináče, tak je přece mnohem efektivnější se dítěti věnovat a prostě ho nenechat je ničit.
Co se týče lezení, tak nemůžu soudit, mám klidné dítě, ale jak jsi zajistila svým dětem v 1 roce bezpečí při lezení? Nebo překážkovou dráhu v bytě? Opět si myslím, že je lepší dítěti vysvětlit, že v bytě se prostě neřádí stejně, jak na hřišti.
Ustupovat batoleti mi nepřipadá zrovna dobrá výchova. Dítě přece je součástí nějakého prostředí, ve kterém se bude pohybovat a tudíž je potřeba, aby se naučilo přizpůsobit okolí, nikolv aby se okolí přizpůsobilo jemu.
U nás jsou na zemi květináče, knihy, na policích skleničky. Sice to chvíli trvalo, ale já i naše paní na hlídání jsme malou(teď 2,5) naučili dost jasně, že na tyhle věci se nešahá. Když vidí knihu, tak sama opakuje "nsmí sahat" a opravdu se jich ani nedotkne, pokud jí to dospělák nedá do ruky se jasným prohlášením, že může.
Teď mne napadá, necháváte dětem volně dětské knížky? Já to zatím řeším tak, že si je smí prohlížet pozuze u mne na klíně, když si umyje ručičky. A i jiné hračky nejsou )až na vyjímky) v těch otřesných koších, jak vídám u jiných. Dávám je po jedné a zase pak uklízím. Jenže o to máme s naší paní na hlídání spory. Ta tvrdí, že by dítě mělo mít většinu hraček volně dostupných.