..asi máš v mnohém pravdu.Já si myslím.že dětí s nějakou diagnozou poruchy soustředění či chování neúmněrně přibývá. Dříve šlo prostě o zlobivé děti,dnes je to hyperaktivita,mozková disfunkce atd...Kolik takto diagnostikovaných dětí má skutečný problém a u kolika je to problém spíše rodičů? Fakt nejsem zastánce "americké výchovy",fakt nejsem zastánce jednat s dětmi jak s cvičenými opičkami. Prostě pohoda,dokud je to únosné.Ale autorka článku žádný problém nemá a její synek dost možná není hyperaktivní,je jen prostě zvědavý a čilý...
Chápu,že pokud mám doma batole tak musí být člověk ostražitý a odstranit z jeho dosahu vše,čím by si mohlo ublížit.Ale třeba přistavovat si židličku ke sporáku/příklad od známých/a sápat se do hrnců s vroucím obsahem,tak to bych prostě dítěti v jeho vlastním zájmu nedovolila a mohlo by se třeba stavět na hlavu. Stejně tak lézt na žebřík,na stůl,likvidovat kytky,poškozovat elektroniku atp....
Předchozí