Přidat názor k článku Vojtova metoda a psychika

Tak těsto je uloženo v chladu…:-)
Nejprve snad budu reagovat na poslední příspěvky:
Pozice do které je dítě dáváno je pozice reflexní. Dá se cvičit i bez bodíků, cv. z polohy. Ale rychlejší nástup požadované reakce přichází se stimul. Reflexních zón. Dítě se opravdu brání protože je mu nepříjemné být někde nedobrovolně drženo. Začne se bránit a to proti odporu a třeba i posilovat pokud ho ovšem udržíte ve té správné poloze, spousta miminek se také brání a uniká z polohy a tomu je třeba zabránit. To si pak posiluje právě tu jinou nedobrou cetsičku respektive v ten moment snad ani nejde o reflexní cvičení když není reflexní poloha. Proto je důležité si hlídat jestli dítko leží v ose….. existují samozřejmě stavy kdy dítě zcela srovnat nelze (např fixované skoliózy aj vady) a pak se cvičí z polohy jaká je nejlépe možná. Od toho je terapeut aby zvolil tu nejvhodnější. (ono jich je dost,ale s miminky je to „jednoduší“ zádíčka ,bok,bříško ev ždímák a varianty) dítěti je také nepříjemné nucení do pohybu,které ono vlastně nezná. Cítí že se s ním děje něco nad čím ono vlastně ani tak nemá moc.ručičky a nožičky mu dělají věci které ale ono nechtělo, jak byste se asi cítili kdyby vám tělo dělalo něco a vy do toho nemohli zasáhnout….ani to nějak rozumově pochopit. Starší dítě vám řekne že je mu to třeba nepříjemné,že se mu chce se otáčet ale dovede pochopit že jde o cvičení a je třeba to dělat. Tímto samozřejmě neříkám pro ani proti vojtovce.skutečně nevím co to může s dítětem udělat psychicky .nebavím se o bolesti,která je diskutabilní. To asi nikdo neví. Bavím se o tom faktu jen toho pocitu zmatení kdy tělo dělá něco co já nechci.ovšem tu nastupuje pak fakt že opakováním se toto stává známým jevem a není již tolik odpíráno,je to naopak součást pravidelného režimu dítěte. Až do doby kdy jsou nové modely pohybových vzorců brány za vlastní a tedy ne proti mysli dítěte. Zjišťuje,že s použitím nových vzorců se dostane tam kam chce a potřebuje tedy za hračkou (zájmem),výš (vertikalizace). Proč je dítě na bříšku nespokojené. Ono také má nějaký zájem. Chce si hrát s hračkou nebo pozorovat okolí. Má ale nesprávné vzorce umí to jen záklonem hlavičky.to asi není moc příjemné. A o to hůř když se chce dostat za hračkou. Neumí se přít o lokte (1. vzpřímení) ale jen zvednout ruce a všemožně sebou mrskat, lítat a ono to nejde a nejde. Tolik se snaží a stále se nemůže dostat za svým cílem, ono se potřebuje o jednu ruku přeci opřít aby tou druhou mohlo vzít hračku do ruky. Jak se cítíte,když vám něco stále nejde a přitom proto děláte co můžete? Teď můžeme tedy srovnat pocit dítěte drženého minutu (a více) v reflexní poloze a dítěte které se snaží dostat někam výš,ale lítáním toho opravdu nedosáhne. Pomíjím tedy fakt možné bolesti při vojtění,nicméně například ležet si na žaludku a možná i zvracet (moje dítko) asi také není nic příjemného,už jen pak to pálení zvratků v jícnu. (mé dítko také stále občas lítá je zatížené na žaludku a po chvíli se pozvrací a tedy neusmívá se u toho) Dítě je při vojtění jistě nešťastné, dítě které lítá je jistě nešťastné také. Ale to první má troufám si větší vyhlídky na to,že se věci změní.