Přidat názor k článku Vojtova metoda a psychika

tak mému synovi taky doktorka doporučila cvičení,protože nezvedal hlavičku,nebo ji neudržel dostatečně dlouho,už si to moc nepamatuju. Rehab.sestra mi řekla,že kdybych ho dávala víc na břicho zvládne to sám a to,že držel hlavu víc na pravou stranu,že se upraví,až se posadí a následně začne chodit(zesílením svalů). Nevím,možná že to v jeho případě nebylo tak "strašné" jako u jiných dětí se kterýma rodiče museli cvičit. Každopádně sestra nám ukázala body které máme mačkat,aby zvedl hlavu a držel jí zvednutou. Prý to nebolí. Ramena měl rudá jak rajče a křičel tak,že mi naskočila husí kůže. Zkoušela jsem to s ním doma cvičit,ale když jsem pak zjistila,že se rozpláče pokaždé když ho nesu na podložku,vykašlala jsem se na celé cvičení a dávala ho jen tak na bříško. Dneska jsou mu tři roky,hlavu nenosí v podpaží ani nechodí zásadně do prava,takže tak asi. A co se týče té bolesti- zkoušela jsem to a věřte,že to BOLÍ. Bod který jsem měla mačkat já jemu jsem si nechala zmáčknout terapeutem tak aby to mělo správný účinek- BOLÍ BOLÍ A stokrát bolí,ne že ne. Měla jsem půjčenou knížku pro studenty této metody,různé fotografie a přesné popisy jak co mačkat a jak co "kroutit" a vrylo se mi do paměti jen to,že na každé té fotce je uplakané dítě s pohledem plným bolesti. Nepopírám,že tato metoda funguje v určitých situacích,ale podle mě by se lékaři měli trochu zamyslet,jestli je nutné rvát dítě do tabulky tímhle způsobem,nebo mu nechat prostor a vojtovku doporučovat jen v těch nutných případech.